Tato úvaha vznikla při posezení nad zmrzlinou v kavárně na zámku Kozel. Výlet do krásné přírody a mnoho líbezných podnětů k radosti ze života jsem zakončila článkem, který vyšel v týdeníku Školství 2. května.
Dobrá zpráva je, že od září budou studenti a důchodci jezdit
jen za čtvrtinu jízdného. Špatná, že se tak stane na úkor peněz určených do
školství. Koho hned napadne zvýšení platů pedagogů a pocítí osten závisti,
nevole či nudy z omletého tématu posledních měsíců, ať se zklidní. Výplaty
pedagogů jsou skutečně podměrečné, takže bych v tomto ohledu zarazila
všechny diskuse a jednoduše jim přidala. Je z čeho brát. Třeba
z peněz, určených na populistické dotace, jimiž se politici snaží zalíbit
svým voličům, nebo na neefektivní reklamní akce typu Jezte více kaprů a podobné nesmysly. Kdo má ryby rád, jí je, kdo
ne, neosloví ho stupidní kampaň za nemalé peníze, které inkasují agentury, jež
ji produkují.Financování školství neznamená jen výplatu pedagogů, ale také
dostatek na rekonstrukce a opravy přestárlých interiérů i exteriérů,
modernizaci vybavení a podporu zázemí pro kvalitní výuku na všech stupních
vzdělávání.
Čtyři stovky milionů, co bude tento populistický krok stát, je obrovská částka a není to spravedlivý výdaj, protože se jeví být bez prospěchu pro budoucnost. Odkládání investic ve školství při současném zdražováním výdajů na stavební práce děsí ekonomy, schopné dohlédnout „efekt“ této slevy na dopravu pro vybranou část společnosti.
Přitom studenti by do škol jezdili tak jako tak a senioři už mají slevy díky věku. Když už jim chce stát pomáhat, najdou se oblasti, které přímo pláčou nedostatkem.
Politik, moudrý vizionář, podpoří v první řadě vzdělanost národa a soukromé podnikání. Zjednoduší agendu, omezí řehtání úřednického šimla (vida, další úspory) a dá zelenou všem tvořivým lidem.
Efekt se může dostavit během výměny jedné generace. Vzdělaná mládež – ať už v oborech učebních nebo studijních – je jedinou zárukou úspěšného byznysu. Tam, kde se daří, není problém pomáhat sociálně slabým. Mít ovšem takovou prioritu chce rozhled, a ten lze získat jen dvěma způsoby - cestováním a dobrým vzděláním.
A tak si dovolím kreativně přetvořit část populární písničky z filmu Princové jsou na draka: Vzdělání, vzdělání, každý mindrák zahání, vzdělání, vzdělání je lék...
Čtyři stovky milionů, co bude tento populistický krok stát, je obrovská částka a není to spravedlivý výdaj, protože se jeví být bez prospěchu pro budoucnost. Odkládání investic ve školství při současném zdražováním výdajů na stavební práce děsí ekonomy, schopné dohlédnout „efekt“ této slevy na dopravu pro vybranou část společnosti.
Přitom studenti by do škol jezdili tak jako tak a senioři už mají slevy díky věku. Když už jim chce stát pomáhat, najdou se oblasti, které přímo pláčou nedostatkem.
Politik, moudrý vizionář, podpoří v první řadě vzdělanost národa a soukromé podnikání. Zjednoduší agendu, omezí řehtání úřednického šimla (vida, další úspory) a dá zelenou všem tvořivým lidem.
Efekt se může dostavit během výměny jedné generace. Vzdělaná mládež – ať už v oborech učebních nebo studijních – je jedinou zárukou úspěšného byznysu. Tam, kde se daří, není problém pomáhat sociálně slabým. Mít ovšem takovou prioritu chce rozhled, a ten lze získat jen dvěma způsoby - cestováním a dobrým vzděláním.
A tak si dovolím kreativně přetvořit část populární písničky z filmu Princové jsou na draka: Vzdělání, vzdělání, každý mindrák zahání, vzdělání, vzdělání je lék...
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
OdpovědětVymazat