Zajímala by mě statistika, jakou nikdy nikdo nenabídl.
Týkala by se všech matek na světě. Otázka by zněla: Je víc těch, které se z mateřství radují, anebo těch, co trpí? Kdo sleduje dění ve světě, asi si odpoví
sám. I já se přikláním k odpovědi B.
Všechny mámy mají stejné přání - aby byl jejich potomek šťastný. Všechny mámy (až na výjimky) zažily okamžik absolutního
štěstí po porodu. Ještě že tak - jsou to mnohdy momenty, z nichž musejí čerpat po celý život, v němž dominuje zodpovědnost za člověka, kterého přivedly na svět. Už
nikdy nebudou svobodné. Už nikdy nebudou myslet jen na sebe. (Nechci tyto
pocity upírat mužům, ale dnes je Den matek, tak vzdávám hold jen nám, ženám).
Netroufám si tvrdit, že majetné matky jsou šťastnější než ty
chudé. Myslím, že mateřská láska je zcela jiná kategorie, k níž patří i
zoufalství mámy, jejíž dítě onemocní, jde do války, nedokáže unést tíhu života.
Zoufalství, kdy matky zjistí, že své syny a dcery neochrání, si nevybírá sociální skupinu. Žal nad
ztrátou mateřského vlivu, jenž převálcovaly následky sobeckých zájmů vlivových skupin, je stejný pro všechny ženy bez
výjimky.
Mé přání k dnešnímu svátku matek je tedy absolutně
nesplnitelné. Je patetické, za což se omlouvám, a je z řádu sci-fi:
Kytička od potomka potěší, ale jistotu, že z malého šťastného gratulanta vyroste šťastný velký gratulant, to nepřináší. Přeju tedy maminkám
(jsem jedna z nich), aby se šťastné dítě - každé! - stalo světovou prioritou.
Komentáře
Okomentovat