Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červen, 2017

Sousedský ráj... Nebo peklo?

Vyprávěla mi kamarádka, co si její dcera vytrpí od souseda, bydlícího v pronajatém domku nad ní. Tohoto zatrpklého, rozvádějícího se muže by snad vypískali i z reality show na téma Výměna sousedů. Mistr světa v umění vymýšlet podrazy, fakt. Zná to každý, kdo má zlého souseda! Uvědomila jsem si, jak fantasticky si žiju. Poučená Ivankou Adamcovou, která říká, že máme, co si zasloužíme, anebo že vždy dostaneme v pravou chvíli přesně to, co potřebujeme, vysílám díky za mé hodné sousedy a neskromně si blahořečím, že jsem si je zasloužila. Tento klid trvá už dvacet let. Občas dárky z přírody - osazenstvo dvou ze čtyř bytů v naší etáži tráví velkou část roku na chalupách a zdobí mi byt sezónní květenou. V adventním čase nacházím u dveří větve jedle a také se obdarováváme před Vánocemi a Velikonocemi. Všichni uklízejí, nikdo nehlučí... My také ne. Máme na sebe navzájem dobrý vliv, je fajn, že i ohleduplnost je nakažlivá. Rodiče si nikdo nevybírá, sousedy snad ovlivnit můžeme. I já jednou

Měli by je hýčkat, ne z nich dělat fackovacího panáka

Nejsem volička sociální demokracie, ale sleduju dění a žasnu, jak se tahle strana nemůže najít. Svými hesly - podpoříme seniory, rodiny s malými dětmi apod., míří pořád vedle, ačkoli je přesvědčená, že na to kápla. Nekápla. Však jí také preference klesají a klesají. Její členové vymýšlejí nesmyslné tahy, ale to podstatné, čím si by vzdalující voliče přitáhli zpět, ještě nikdo z nich nezahlásil. Sociální demokracie je stále respektovaná tradiční strana. Zkompromitovali se v ní (hlavně korupcí) jedinci a zdá se, že se s nimi postupně vyrovnává sama. Proč jí tedy uniká perspektiva vládnout? Protože její leadři pokrytecky slibují, jak podpoří sociálně slabé, zvýší mzdu a nechají jezdit zdarma seniory a děti (jak to chtějí nařídit zaměstnavatelům a soukromým dopravcům?). Proč jejich heslu "Dobrá země pro život" nevěřím a připadá mi laciné? Protože ANI JEDNOU NEZMÍNILI, KDE NA TO VEZMOU.  Zvýší daně? Ale tím si sympatie nezískají, všichni, koho vyšší odvody postihnou, je bud

Před premiérou v Rokoku

Čtvrtek, 1. června, veřejná generálka představení Čapek v Městských divadlech   pražských. Opona padá. V sále dokonalé ticho, tu a tam posmrkování. Mám mokrý obličej, slzy se valí po tvářích a já rezignuju. Hanka, s níž jsem sdílela dvě hodiny, připomínající poslední roky života vizionáře, spisovatele, dramatika, především ČLOVĚKA, který věděl..., taky pláče.  „Co ty na to?“ ptá se. Zvedám palec. Gesto ukazuju i režisérovi, obklopenému nadšenými diváky. „Přiznám se, že už jsme na vás čekali, na vaši reakci,“ uvedl Pavel Khek. Tvůrci divadelního experimentu, vycházejícího z dokumentů a korespondence, byli zvědaví na první reakce veřejnosti. Zvědavost byla i na mé straně. Vybrat z tak obrovského archivu muselo být tuze těžké. Autoři adaptace Věra Mašková a Pavel Khek se soustředili na nejvýraznější momenty z posledních let před vypuknutím druhé světové války. Jde o tři roky před smrtí velikána české literatury a dramatu. Postavy defilující na jevišti už nežijí desítky let,