Blog Oliny Táborské

Tak tady byl výběr jasný. Žádné cappucino nebo espresso lungo z jednodruhové kávy konkrétní plantáže. Před instantní kávou dostal přednost turek v kelímku. Hodil se víc do prostředí, které ač zrekonstruované, jako by naši věkem zralou společnost vhodilo do dob mládí. Mohli jsme jít do kavárny opodál, oplývající vším, na co jsme dnes zvyklí, ale místní znalec říká – pojďme jinam, to už se často nevidí. A já, kávomilka, si toho turka v občerstvovně na Děčínském Sněžníku dala s chutí.  Byla jsem v milé společnosti a líbila se mi zachovalost přístřešku, kde samozřejmě nabízeli i tu klobásu. Voněla, ale my šli na oběd do turistické chaty Tisá – kousek odsud.  No, další radost. Zrekonstruované, ale původní prostředí s klasickou kuchyní, v níž jsem po... a víte, že netuším, po kolika letech, jedla frankfurtskou. Byla vymazlená. Hovězí maso se přímo rozsýpalo. Vylízala bych talíř. Překvapily mě velmi slušné ceny, stravuje se tam i dost cizinců.  Jak ráda tohle píšu!  Sleduju poku