Tak tady byl výběr jasný. Žádné cappucino nebo espresso lungo z jednodruhové kávy konkrétní plantáže. Před instantní kávou dostal přednost turek v kelímku. Hodil se víc do prostředí, které ač zrekonstruované, jako by naši věkem zralou společnost vhodilo do dob mládí. Mohli jsme jít do kavárny opodál, oplývající vším, na co jsme dnes zvyklí, ale místní znalec říká – pojďme jinam, to už se často nevidí.
A já, kávomilka, si toho turka v občerstvovně na Děčínském Sněžníku dala s chutí.
Byla jsem v milé společnosti a líbila se mi zachovalost přístřešku, kde samozřejmě nabízeli i tu klobásu. Voněla, ale my šli na oběd do turistické chaty Tisá – kousek odsud.
No, další radost. Zrekonstruované, ale původní prostředí s klasickou kuchyní, v níž jsem po... a víte, že netuším, po kolika letech, jedla frankfurtskou. Byla vymazlená. Hovězí maso se přímo rozsýpalo. Vylízala bych talíř. Překvapily mě velmi slušné ceny, stravuje se tam i dost cizinců.
Jak ráda tohle píšu!
Sleduju pokusy o modernizaci všeho, i architektury, mnohdy žasnu, co zbylo z práce našich předků. Někdy je totální zásah pro mě přímo bolestný, což platí o zlínské restauraci Záložna. Nechali jen její průčelí, za ní se, přímo na náměstí s historickou radnicí, vnoříte do nákupního centra Zlaté jablko.
Já vím, pokroku neuteču, ale na Záložně už si nikdy nedám smažák ani biftek s hranolky a sázeným vejcem, jídla, na která jsme chodili. Můžu si však za její fasádou dát hamburger, pizzu nebo „čínu“ a také hipsterskou kávu.
V každém městě se samozřejmě najde i restaurace pro ty, kdo zrovna nespěchají. Host si může vybrat jídlo uvařené z čerstvých a kvalitních surovin. Je ovšem pravda, že vám o nich někdo musí říct, netušila jsem, že turistická chata Tisá existuje, zachovalá, vkusná a chutná. No a když jde s vámi, není co řešit – objevujete, ochutnáváte, povídáte si. Život je fajn. Pro toho, komu chutná fast food, kdo má rád obchodní centra a zatím i pro nostalgiky.
Komentáře
Okomentovat