Pravdoláskaři, sluníčkáři a pražská kavárna

Čtu si takhle v Respektu rozhovor s Jáchymem Topolem a zarazí mě novinářova poznámka, že mu spisovatel ochotou uvažovat o možnosti integrace uprchlíků připomíná sluníčkáře, pravdoláskaře a pražskou kavárnu.

Co má společného pražská kavárna s uprchlíky? napadlo mě.  A vůbec, je na ní snad něco špatného? Už nějaký čas mám pocit, že patřit do skupiny pozitivně smýšlejících není cool. Narážím na podobné otázky doprovázené pokrčeným obočím a snahou o výraz – já nic, já se jen ptám – poslední dobou dost často.

Taky se řadím k pravdoláskařům a sluníčkářům. Nekrademe, netunelujeme, nepodvádíme, nelžeme. Pravda a láska zvítězí, je heslo, proti kterému nemám jedinou námitku, a je mi fakt jedno, zda ho lžiláskaři považují za naivní. Klidně budu naivní dál, protože mi to tak vyhovuje. Dobře spím, nikomu nic nezávidím ani nepřeju. Můžu se na sebe v zrcadle usmívat.

Připouštím, že člověk je šelma a svět džungle. Jedni jsou krutější než druzí, a tak se snaží během vyměřeného pobytu urvat, co se dá – dle svého vkusu. No prosím, je to jejich věc. Jak to tak už s nadhledem sleduju, mnohé z těch predátorů neudělá šťastným vůbec nic, jiní už si svůj způsob honby za „štěstím“ odpykávají a další se jen třesou, kdy dojde i na ně.

Že líp už bylo, se dá říct o každé době, přesto jí vždycky část lidstva propluje tak nějak v klidu větším než druhá… Navzdory tomu, co mě kdy potkalo, včetně nutnosti prožít skoro čtyřicet let v totalitě, si připadám být součástí té šťastnější části obyvatel planety i země, kde většina z nás nemá hlad, má kde bydlet, co na sebe, dosáhne na vzdělání i zdravotnictví, nebojí se zemětřesení, tsunami, hurikánů ani svého vojska a policie. Hlavně si užívám možnosti nebát se s přáteli v pražských kavárnách smát všemu, co k smíchu je.  Zdá se mi, že přibývá nejen kaváren, kde vaří čím dále lepší kávu, ale i důvodů smát se a smát některým gestům a projevům těch, jimž vadíme. Je ovšem velmi těžko pochopitelné, že někomu může vadit skupina lidí, která se víc usmívá a je ráda na světě. 
A propos - sluníčkáři nikdy neřekli - přijmeme všechny uprchlíky bez výjimky. Co jsem zachytila rozhovory s politiky sluníčkáři, tak jsou pouze otevření příjmu těch uprchlíků, které si vybereme- žádný netvrdil: berme je valem. O tom, že je ilegální vstup na cizí území trestný čin,  pochybuje jen retard... Sluníčkáři jsou otevření integraci uprchlíků, kteří budou v naší zemi přijati, a tomu přece není co vytknout. Hlavně se vyjadřují konkrétně, nevypouští jed a síru nenávisti a jsou ochotni VĚCNĚ diskutovat. Safryš, to je těžké, to je těžké... :-)
Možná... No, zkuste si poslechnout:  http://www.rozhlas.cz/dvojka/jaktovidi/_zprava/jiri-hlavac-proc-se-dnes-havlovo-heslo-pravda-a-laska-zvitezi-zesmesnuje--1547701