17. listopad je pro mě nejdůležitější státní svátek. Slavíme demokracii a připomínáme si tragédie dvojího násilí na studentech. Dvě totalitní moci dvakrát ničily elity národa. První demonstraci studentů proti okupační fašistické moci jsem nezažila, té druhé, proti komunistické zvůli, jsem se účastnila.
Kdyby mi někdo tenkrát řekl, že za devětadvacet let se bude premiér bát lidí a půjde položit věnec v noci, nevěřila bych. Kdyby mi tenkrát někdo řekl, že budeme mít prezidenta, který místo ve veřejnoprávní televizi raději promlouvá v poněkud bizarní komerční s jistotou, že ho sleduje hrstka jeho věrných, nevěřila bych. Kdyby mi někdo řekl, že ve vedení sněmovny bude xenofob a politický byznysmen, měla bych ho za škarohlída. Kdyby mi někdo řekl, že se komunisté budou podílet na vládě, podezírala bych ho ze zapšklosti.
To všechno tu nyní máme a také hon na intelekt vedený z Hradu. Vybavuju si podobnost z třicátých let a je mi úzko. Jakmile jde stát proti inteligenci, hrozí totalitarismus.
Naštěstí se chování zbabělých leadrů dá od voleb do voleb vydržet (musí), možnost nevolit je, jsme dřív neměli. Kdyby nic, za tohle mi za to mrznutí v ulicích před 29 lety stálo.
Já si dnes připomenu staleté dějiny země na představení Městských divadel pražských nazvaném Tančírna. Jdu na to podruhé. Jednak se mi to líbí, jednak si i v tento den připomenu, co dokáže v dějinách natropit populismus, bezohledná touha po moci a ano, i malost ducha.
Před čtyřmi lety jsem se na toto téma rozepsala víc - kdo chce, tady je odkaz: https://olina-taborska.blogspot.com/2014/11/proc-nepujdu-17-listopadu-na-vaclavak.html
Kdyby mi někdo tenkrát řekl, že za devětadvacet let se bude premiér bát lidí a půjde položit věnec v noci, nevěřila bych. Kdyby mi tenkrát někdo řekl, že budeme mít prezidenta, který místo ve veřejnoprávní televizi raději promlouvá v poněkud bizarní komerční s jistotou, že ho sleduje hrstka jeho věrných, nevěřila bych. Kdyby mi někdo řekl, že ve vedení sněmovny bude xenofob a politický byznysmen, měla bych ho za škarohlída. Kdyby mi někdo řekl, že se komunisté budou podílet na vládě, podezírala bych ho ze zapšklosti.
To všechno tu nyní máme a také hon na intelekt vedený z Hradu. Vybavuju si podobnost z třicátých let a je mi úzko. Jakmile jde stát proti inteligenci, hrozí totalitarismus.
Naštěstí se chování zbabělých leadrů dá od voleb do voleb vydržet (musí), možnost nevolit je, jsme dřív neměli. Kdyby nic, za tohle mi za to mrznutí v ulicích před 29 lety stálo.
Já si dnes připomenu staleté dějiny země na představení Městských divadel pražských nazvaném Tančírna. Jdu na to podruhé. Jednak se mi to líbí, jednak si i v tento den připomenu, co dokáže v dějinách natropit populismus, bezohledná touha po moci a ano, i malost ducha.
Před čtyřmi lety jsem se na toto téma rozepsala víc - kdo chce, tady je odkaz: https://olina-taborska.blogspot.com/2014/11/proc-nepujdu-17-listopadu-na-vaclavak.html
Komentáře
Okomentovat