Měla bych zvolat Heuréka!, ale držím se při zemi, ačkoli – až půjdu na kontrolu k lékařce, možná jí ten článek ukážu. Mí přátelé vědí, že mám za sebou zcela nečekanou zdravotní indispozici. Už je to zase dobré, ale neobešla jsem se rok a půl bez - řekněme nadprůměrné - medikace. Prášky nesnáším a zdravotní střediska jsem nikdy nenavštěvovala ráda. Věřím, že si budu moci tuto nechuť pěstovat i nadále, blíží se (doufám a mám to slíbeno) konec doplňování léků do boxů nazvaných Pondělí - Neděle. Netušila jsem, že taková pomůcka existuje, moje milá kamarádka ji pro mne objevila. Neděle odpoledne se pro mne stává něčím podobným jako pro lidi, na které padne tíha blížícího se pondělí. Netěší se na ráno, já na doplňování.
Popravdě, ubývá obsahu a přibývá naděje, že se můj zdravotní stav vrátí tam, kde byl, než se to stalo. Nezáleží na tom, co – podstatné je, že jsem náhle onemocněla autoimunitní nemocí a nepřišlo se na příčinu, ačkoli se považuji za jednoho z nejvyšetřenějších jedinců v zemi. Abych neměla výčitky, že čerpám ze zdravotního pojištění, uklidnila jsem se tím, že je to takhle ve velkém poprvé v mém životě.
Kdykoli jsem po oznámení výsledků dalšího vyšetření slyšela ono slastné "v pořádku", bylo tím vyloučeno další podezření, ale zároveň vzniklo nové. A tak jsem se zeptala: "Mohl by být spouštěčem stres?" Smáli se. „Velký stres,“ přidala jsem. „To pro nás není žádný důvod,“ řekl jeden. „Na to si nesáhnu,“ uvedl další. Hádejte, kolik z mnoha lékařů, s nimiž jsem měla tu čest, se mě alespoň zeptalo, jaký stres mám za sebou. Správně, žádný. S výjimkou praktického, ale ten ví všechno :D. A teď tady čtu v respektovaném Respektu, jak dokáže stres s tělem zacvičit. Líbí se mi to. Ne to, co páchá stres, ale to, co Petr Třešňák odvolávající se na renomované výzkumy i autory píše.
A tak jsem si jen potvrdila, že jsem celou dobu měla správné tušení. I když zatím teprve splaskávám po velkých dávkách kortikoidů, nesmím s nožkama do akvária před thajskou masáží, protože prednison rybičkám škodí, i když mi vypadaly a chvála Bohu narostly vlasy, můj zdravotní stav se zlepšil. Zbývá jedno – vědět, že už nemám žádnou AI nemoc.
V článku jsou zajímavé návody, jak se zbavit stresů, anebo jim předejít. Mám svůj recept, přišla jsem si na něj během léčby. Je jím vnitřní svoboda. Co to je? Inu, dávám vám příležitost popřemýšlet, jaká je ta vaše vnitřní svoboda. Vede k vyléčení a působí jako prevence. Naučí vás mimo jiné žít si svůj živote a nenechat sebou jakkoli a kýmkoli manipulovat a také zjistíte, jak úžasné je umění mávnout rukou nad tím, co neovlivníte, ať vám na tom sebevíc záleželo. Mimochodem, jakmile o to přestanete doopravdy stát, přijde něco, co vám několikanásobně vynahradí ztracené.
Píšu o tom knížku. Vám přeju tolik vnitřní svobody, abyste si nemuseli pořizovat box na léky. A krásný zbytek prázdnin. Jsem opět v Praze, vznikly tu další kavárny, kde jsem ještě nebyla, tak se těším. Na ně i na psaní.
Píšu o tom knížku. Vám přeju tolik vnitřní svobody, abyste si nemuseli pořizovat box na léky. A krásný zbytek prázdnin. Jsem opět v Praze, vznikly tu další kavárny, kde jsem ještě nebyla, tak se těším. Na ně i na psaní.
Komentáře
Okomentovat