Přeskočit na hlavní obsah

Než se ho zbavím...

Mám jich tu celý komín a nerada se diářů zbavuju, protože si na ně potrpím. Je to podobné jak u někoho láska k botám nebo  ke kravatám či kabelkám.
Do roku 2008 už jsem diáře zlikvidovala, i když jsem se s každým loučila skoro jak Japonka Marie Kondo s věcmi, které v rámci svého už světoznámho úklidového stylu vyhazuje.
Tak - jaký to byl rok? O čem jsem psala, jak jsem si žila? Budu vybírat jen zajímavosti: Tiskovka v Café Louvre (jméno kavárny se v diáři objevuje takřka pravidelně –pořadatelé i novinář ji mají rádi).
... Svatební veletrh Holešovice...     ... Hotel Step – už nevím... Aha, wellnes, hm, psala jsem o životním stylu.
... Schůzka v Káva káva – to byla výborná kavárna na Andělu, ale nepřežila.
... Norimberk, veletrh hraček a pak služební cesta s reportáží ve Veselí na Moravě (ne s důchodcem Zemanem v papučích, ale v nové továrně na hračky, jmenuje se Efko a vrátila se mimo jiné k výrobě Igráčků).
... Golf bar (rozhovor s majiteli golfové lodě v Holešovicích nejen o golfu, ale i o tom, jak tu obrovskou loď dostávali z Evropy do Česka).
... Salmovka – Jana Rychterová (tak dlouho už na tuto zpěvačku, textařku, skladatelku, moderátorku pravidelně chodím, inu, víme proč). A hele, za pár dní zase Jana, tentokárt s Editou Adlerovou - Duo Voices...
... Malý Buddha - s kým jsem v tibetské?, čínské? restauraci v Úvozu byla? Asi s někým z rodiny,  milujeme to tam všichni.
...Vypsat si dovolenou, odevzdat článek o grilování, hiresy včas! (jo jo, zapomínaka jsem zkontrolovat náhledy fotek před odesláním do tiskárny).
...Čistička bio – Cafe Anděl – P.R., tyhle tiskovky mě většinou nebavily a nebylo ani o čem psát).
... Odlet Dalmácie - od té doby mám kamarádku, autorku projektu Poznej světové dědictví Unesco: http://www.unesco-mediain.cz/).
...Valeč (víkend na západě Čech v barokním městečku, které se vzpamatovávalo z neuvěřitelné zanedbanosti).
...Vypsat si dovolenou, léto je tady!
... Salmovka, Bratislava, jóga (díky tomuto článku jsem poznala Martu Zapletalovou, autorku dvou kouzelných knížek: Editin deník, Klára a Jákob. Brzy jí vyjde třetí, prozradím později).
...Móda psů - to mě nebavilo), Nebuď sama – odevzdat (to jsem naopak psala ráda), zástup za šéfku (nerada),  Cafe Lounge Karlín -  tiskovka k biopotravinám (bavilo).
... Nadpis u okurek – článek o znojemských okurkách.
Jsme ve druhé půlce roku: Rozhovor s modelkou Ivanou Šárovou –  povedl se jí mistrovský kousek ceněný filatelisty. Cituji z článku:
„Jak známo, filatelisté hledají různé odchylky, chybotisky a v podstatě tiskové zmetky. I zde platí pravidlo: čeho je málo, to je vzácné, tedy ceněné a ve finále drahé. Okamžitě po vydání známky začínají hledat jakékoli chyby a většinou je záhy objeví, ale u série známek z roku 1923 jim to uniklo. Deskové vady popsala až za 85 let od vydání známek právě Ivana...“
Zpátky k diáři: Maltézské náměstí – sommeliéři (tady a poté jsem se naučila trošku se orientovat ve víně a v tom, co k němu patří).
Vypsat si dovolenou (už zase?)
Platýz – další P.R. tiskovka, novinářů, že si nebylo kam sednout, ale také nebylo o čem psát. Šlo o čaje bio organic, budiž... Na takových akcích zaplnili hodně míst členové tzv. Holubovy letky, novinářů, vymetajících tiskovky, kde očekávali pohoštění a dárky, hlavně nikam nepsali.
Vila Richter – vinaři z jižní Moravy, moje krevní skupina, byl slunečný podzimní den, popíjení s výhledem na Pražské střechy, imprese, kterou si vybavím, jako by to bylo včera.
Co tam máme v říjnu? Bratislava (moje třetí nej město, po Zlínu a Praze).
Článek o tanečních, přivedl mě do Centra tance, kde jsem pak dva roky chodila na salsu...
Listopad - Miss Orient – moc se mi tam nechtělo, břišní tance, nakonec mě soutěž pohltila a byl z toho i titulní rozhovor s Katkou Krejčovou, vítězkou mnoha mezinárodních soutěží, momentálně šťastnou maminkou minulý týden narozené holčičky Evy.
... Degustace vína – já tedy měla pracovní náplň, tenkrát mi to vůbec nedocházelo!
Salsa, vida, jsem žena činu.
Bratislava...
Top hotel - tam jsem chodila na cokoli mimořádně ráda, nejlepší rauty, doteď na ně vzpomínám. No co, co, co? Majitel hotelu žil léta v zahraničí a... Inu, vyznal se.
...Vypsat ŘD – jasně, na vánoční svátky.
Tak to byl letem světem můj pracovní rok 2008, ale jen z té hezčí strany (to v rámci mého nového přístupu k životu). 
Těším se, až se pustím do diáře z roku 2009 (nebojte se, o tom už psát nebudu). Vám přeju krásný jarně-letní  den, protože ten dnešní nemá chybu.






Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Návrat k sobě

Zběsilost letícího času. Den postrádá ještě několik hodin. Napětí od rána. Káva vypitá ve stoje, snídaně – koupený sendvič - za chůze. Diář plný. Každé vybočení krade čas. Třeba i telefonát příbuzného nebo kamaráda. Nákupy přes internet. Nejvhodnější čas k vyzvednutí kolem půlnoci. To už tělo vypovídá. Upadá do spánku, trvajícího dvě hodiny. Poté ho budí myšlenky na resty.  Ráno silnější káva než včera. Nastává opět den plný stresu. Zítra totéž.  Přichází víkend. V sobotu pokus číslo jedna o delší spánek. Nejde to, myšlenkový chaos ovládl spánkové centrum. Pokus číslo dvě o snídani s rodinou. Nedokonalý, pokud je mobil po ruce. A bez něj to nejde.  Rozpolcenost. Termíny. Povinnosti. Obavy. Nejistota.  Naštvaná rodina. Klid už není ani doma.  Zavolá kamarád, kamarádka. „Zkrať to,“ vyhrkneš ze zvyku. Máš po kamarádství.  Tvůj život přestává být tvůj. Nemáš čas na partnera, děti, na rodiče, sourozence. Takhle jsi to chtěl/a?  Práce tě měla bavit, živit, rodina naplňovat

Co je a není Pražská kavárna

Není to, co o ní opovržlivě říkají jedni. Je to, za co ji považují druzí, včetně mě. Je to nejmenovaná skupina přátel pravdy, nadhledu, radostí života. Jsou to zastánci svobody slova, demokratického systému v zemi, podpory členství v EU, NATO, stručněji: Jsou to lidé, kteří nechtějí žít v totalitním státě, nepotřebují tudíž vůdce ani nikoho, kdo by je vodil na niti. Protože nic takového jako Pražská kavárna ve skutečnosti neexistuje, mám výhodu, že do ní můžu zahrnout při psaní všechno, co se mi bude hodit. Takže i návštěva skvělých restaurací, protože... Jde přece o setkávání. Takže: Včera večeře ve Městě Touškově ve Velkém Špejcharu. Jídlo vynikající, nálada také. Probíraly se ještě volby, téma doznívá, ale já jsem uvítala možnost zeptat se i těch, co volili jinak než já, proč. Nejde mi například do hlavy, jak mohli volit v jednom kole Jiřího Drahoše a ve druhém současného prezidenta. Prý je zprofesor zklamal v televizních debatách. Ach jo, zeptala jsem se, zda jsou skutečně ta

Perfect day

  Tak se i druhý díl série knih Jak to vidí Ivanka Adamcová dočkal křtu. „Dvojka“ vyšla za covidu, křest jsme musely s Ivou dvakrát odložit. Takže v sobotu 3. 12. 2022 na Novotného lávce měly knihy, my s Ivou i naše kmotry moc příjemný den.  Snad si to říkají i hosté, kteří zaplnili sál. Loučení bylo večer těžké, nikomu se nechtělo odcházet. Křtily: Terapeutka, hudebnice, autorka mnoha CD, Pavla Štěpničková, která poprvé rozezpívala plný sál. Podruhé se to povedlo hlasovému improvizátorovi Patriku Kee. Klára Issová nás čtením jedné z mých povídek z „trojky“ tak rozesmála, že jsme se i  na pódiu smíchy dusily. Jak se říká, užila jsem si svých pět minut slávy, ale kdo mě zná, ví, že raději sedím za počítačem. Někdo umí mluvit na jevišti, někdo zpívat a hrát, já raději píšu. A Iva? Jak jsme se včera přesvědčili, umí nejen mluvit, ale i zpívat. Patrik Kee jí při svém vystoupení předal mikrofon a my nestačili údivem valit oči. Protože mám ráda jazz, řekla bych to jeho slangem - Iva br