Přeskočit na hlavní obsah

Lokajství bez hrdosti

Jaký člověk se nechá ponižovat mocnými, kteří mu občas shodí drobeček ze svého bohatého stolu? Je prost obyčejné lidské hrdosti i vzteku na systém, který toto dovoluje. Čím víc takhle manipulovatelných lidí v zemi, tím víc si bezcharakterní politici dovolují. 

Příklady:

V Rusku

Bývalá ministryně zemědělství Jelena Skrynniková si koupila ve Francii vilu za osm milionů eur a švýcarská justice ji vyšetřovala v souvislosti s šedesátimilionovým kontem.  V Rusku jí bylo uděleno vyznamenání za to, že významně přispěla k obnově spirituality.

Oligarcha Konstantit Malofejev  zbohatl podnikáním v bankovnictví a telekomunikaci. Ví se o něm, že figuroval ve dvou kriminálních aférách.  Oblbuje občany tím, že řídí pravoslavnou dobročinnou nadaci pojmenovanou po svatém Basilovi a bojuje za tradiční rodinné hodnoty /proti západnímu liberálnímu totalitarismu/, financuje na internetu etický spolek a hraje si na filantropického ochránce ruskojazyčných obyvatel východní Ukrajiny, ačkoli je ve skutečnosti jedním z těch, kdo tam organizují hybridní válku.

Ruští občané tolerují skutečnost, že se národní bohatství hromadí na jejich úkor v rukou pouhých několika lidí , protože propaganda jim namluvila , že jedině tak lze obnovit ruskou moc.

Zdroj: Francoise Thom: Jak chápat PUTINISMUS

V Česku

Evropská unie definitivně rozhodla, že český premiér Andrej Babiš je od roku 2017 ve střetu zájmů. České republice tak hrozí, že bude muset vracet dotace, které Agrofertu poskytla. Nové dotace z EU Agrofert už nedostane.

Zdroj: https://www.denik.cz/cesko-a-eu/dotace-babis-evropska-komise-stret-zajmu-202.html

Přesto má pořád 28 procent voličů, jimž občas udělil ze státních peněz almužnu v podobě pěti tisíců na Vánoce nebo dvou stovek k zákonné valorizaci důchodu. 

Jsou to vesměs lidé, kteří se o politiku vůbec nezajímají, nesledují nezávislá média a věří řetězovým mailům. Netuší, že každá zpráva má být tzv. ozdrojovaná, tudíž to ani nevyžadují. Přijmou, co jim každý chytrák v politice předloží, a tetelí se blahem podobně jako pes, jemuž páníček věnuje svoji pozornost. 

I tito lidé tolerují fakt, že je za Babišovým bohatstvím spousta otazníků a ani je nenapadne, že zatímco oni chudnou, on bohatne. Čím to asi bude? Že by si položili aspoň tuhle otázku? No, oni si s ním raději zatančí na náměstí v provincii kam si troufne, protože ví, že tam najde přesně takovou skupinu lidí, jaké ke své sebeobohacující politice potřebuje.

Stejnou společenskou vrstvu zneužívá už třicet let i Miloš Zeman. 

"Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik a zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt." Tohle jeho prohlášení zřejmě zatím nedošlo k uším jeho voličů, protože pokud ano, tak...

A propos, když už se zmiňuju o M. Zemanovi, tak nejnověji si můžeme jeho pohrdání lidmi připomenout poslechem podcastu Dobrovský & Šídlo. 

Když se prý Zemana ptali přátelé, proč jde do sociální demokracie, když přece není levičák, odpověděl: "Protože na levici je nejvíce manipulovatelných idiotů."




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Návrat k sobě

Zběsilost letícího času. Den postrádá ještě několik hodin. Napětí od rána. Káva vypitá ve stoje, snídaně – koupený sendvič - za chůze. Diář plný. Každé vybočení krade čas. Třeba i telefonát příbuzného nebo kamaráda. Nákupy přes internet. Nejvhodnější čas k vyzvednutí kolem půlnoci. To už tělo vypovídá. Upadá do spánku, trvajícího dvě hodiny. Poté ho budí myšlenky na resty.  Ráno silnější káva než včera. Nastává opět den plný stresu. Zítra totéž.  Přichází víkend. V sobotu pokus číslo jedna o delší spánek. Nejde to, myšlenkový chaos ovládl spánkové centrum. Pokus číslo dvě o snídani s rodinou. Nedokonalý, pokud je mobil po ruce. A bez něj to nejde.  Rozpolcenost. Termíny. Povinnosti. Obavy. Nejistota.  Naštvaná rodina. Klid už není ani doma.  Zavolá kamarád, kamarádka. „Zkrať to,“ vyhrkneš ze zvyku. Máš po kamarádství.  Tvůj život přestává být tvůj. Nemáš čas na partnera, děti, na rodiče, sourozence. Takhle jsi to chtěl/a?  Práce tě měla bavit, živit, rodina naplňovat

Perfect day

  Tak se i druhý díl série knih Jak to vidí Ivanka Adamcová dočkal křtu. „Dvojka“ vyšla za covidu, křest jsme musely s Ivou dvakrát odložit. Takže v sobotu 3. 12. 2022 na Novotného lávce měly knihy, my s Ivou i naše kmotry moc příjemný den.  Snad si to říkají i hosté, kteří zaplnili sál. Loučení bylo večer těžké, nikomu se nechtělo odcházet. Křtily: Terapeutka, hudebnice, autorka mnoha CD, Pavla Štěpničková, která poprvé rozezpívala plný sál. Podruhé se to povedlo hlasovému improvizátorovi Patriku Kee. Klára Issová nás čtením jedné z mých povídek z „trojky“ tak rozesmála, že jsme se i  na pódiu smíchy dusily. Jak se říká, užila jsem si svých pět minut slávy, ale kdo mě zná, ví, že raději sedím za počítačem. Někdo umí mluvit na jevišti, někdo zpívat a hrát, já raději píšu. A Iva? Jak jsme se včera přesvědčili, umí nejen mluvit, ale i zpívat. Patrik Kee jí při svém vystoupení předal mikrofon a my nestačili údivem valit oči. Protože mám ráda jazz, řekla bych to jeho slangem - Iva br

Bolševik v nás

Poznamenal nás, nečekala jsem, jak moc se obrovské části společnosti komunismus vepsal do krve. Celých dvaatřicet let od pádu komunismu určité voličské množině, ale potažmo ani nám, neb jsme s tím dosud nic neudělali, nevadí, že se do vrcholné politiky stále dostávají  PŘESVĚDČENÍ  komunističtí šíbři různého ražení a morálky.  Nevadí, že jsme sice komunistický režim vyhlásili za zločinný, ale dovolili komunistům, aby si udrželi stranu,  hlasovali ve volbě prvního, druhého a třetího i čtvrtého v jednom prezidenta. V předešlé vládě dokonce diktovali vládě, byť v ní přímo nebyli. Nevadí, že se tu nerespektují zákony, že se tu nedrží slovo, sliby, neplatí dohody. Však co, jsme na to zvyklí. Nevadí, že se současný prezident, ač se rád od komunismu distancuje, chová jako vysoce postavený komouš - podváděl v kampani, lhal a lže a lže. A lže. Není prezidentem „dolních deseti milionů“, nevyhodil kancléře, který nezískal prověrku, ač nám to slíbil, stručněji neuděl nic, aby nás přesvědčil, že je