Maňana, vo co go?

Snad každý, kdo se o zajímá, dnes od rána přemýšlí, jak se mohla vláda včera v noci dopracovat k takovému bezvládí.  

Začíná to špatnou volbou. Důvody pominu, popsala jsem je v předešlých článcích. Frustrovaná část společnosti zvolila a za nic na světě nepřizná pochybení. V hnutí ANO možná bylo pár lidí ochotných být prospěšní, ale jako by je poté někdo naprogramoval. Hlasují jak roboti. Nezvedají ruce pro konstruktivní návrhy opozice, jen aby se zavděčili soudně trestanému zakladateli hnutí, oligarchovi, který kličkuje mezi zákony s nebývalou bravurou. Dělají, že to nevidí, nebo ho za to obdivují? O co jde jim? O dočasný pobyt na výsluní? Ale za jakou cenu! Mnozí se za sebe později budou stydět.

Nejsou snad tak neinteligentní, aby nevěděli. Mnohokrát se odhalil. Naposled v uplynulých dnech, kdy zesměšnil spolupracující komunisty. V lednu mu pomohli k prodloužení nouzového stavu a on je krátce na to podrazil. 

Okamžiky, kdy nedodržel slovo, by vydaly na přílohu časopisu. Vloni  roušky - komu je poté, kdy se v březnu  kasal, že je jich dost, osobně dovezl? 

Pak převzal odpovědnost za řešení covidové krize. Později i za očkování. Když se situace vyvíjela nepříznivě, vyměnil ministra zdravotnictví, později to vylepšil jeho nastrčením, kdykoli jde o přihlášení se k zodpovědnosti.

A co starší podraz vůči koaličním partnerům ohledně osoby ministra zahraničí a posléze kultury? 

Ono to vlastně nevadilo ani ČSSD.

Maňána, život jde dál, vo co go?

Saze bouchly opozici i komunistům, když jim dal najevo, jak o ně nestojí. V den, kdy je potřeboval přinejmenším tak zoufale, jako člověk s infarktem lékaře, odjel do Srbska, místo aby v pokleku prosil a sliboval. 

Zřejmě si uvědomuje, jak těžké je jeho slibům věřit. Za osm let v nejvyšší politice  je profláknutý jako ten, jehož slovo rozhodně není slovo chlapa. 

Komu vadí jeho bagatelizace problémů?

Maňana, vo co go?

V klídku nechávají část společnosti i zcela nedávné excesy poslanců ANO. J. Faltýnek měl letět po kauze Vyšehrad, stejně jako musel odejít ministr zdravotnictví. M. Hnilička rovněž. Jak to, že je oba premiér napřed slovně odsoudil a pak ponechal ve funkcích? Co za tím vězí?

A co my? Jsme už tak okoralí, že nedomýšlíme hloubku ubohosti, s jakou se provinilec zbaví hříchu desátkem na charitu nebo opuštěním jedné z mnoha funkcí, přičemž tu, na které záleží, si s posvěcením premiéra ponechá?

Kolika lidem dochází, že je důležité pro morálku v zemi morálku vyžadovat od sebe navzájem? Já to nevím, ptám se, ale nezdá se mi, že by to byla většina. 

Totiž - komu nevadí nedůslednost, nevyžadování držení slova a zásad, nevadí mu ani premiér,  který popravdě pro své vlastní trestné kauzy ani nemůže jednat rovně.

Jsme v háji, v loji...

Ále - vo co go???