Polévka
se vaří, kapr naporcován, salát hotový, ovoce a cukroví už se
těší na to, jak ozdobí sváteční stoly. Ty budu chystat
odpoledne. Mám čas. Poslouchám Franka Sinatru a je mi fajn.
Předvánoční období nemusím, ne v současné podobě. Proto
někdy pronesu, že bych Vánoce zrušila. Není to pravda, ověřila
jsem si, že když nastane chvíle, jako je tahle, kdy je vše
připraveno na oslavu zrození Ježíška, na setkání s blízkými,
výměnu dárků a samozřejmě na hostinu, že té náladě
podlehnu. A tak to u nás, stejně jako v ostatních domácnostech,
voní typicky štědrovečerně a mysl už se ladí na radost.
Je
to atmosféra očekávání zrodu. Příležitost uchopit svůj život
tak, jak si to zatím mnohdy jen představujeme.
24.
prosinec je mystický den. Nejkratší v roce, ale slibný, už se
bude prodlužovat a stále naznačovat příchod světla,
opouštění tmy.
Kdyby se všechna dnešní předsevzetí přeměnila v akci, ubylo by temných stínů, jimiž si dokážeme zošklivit životy. Mé
přání je tedy nasnadě: Víc světla v našich myslích.
Užijte
si Vánoce každý po svém. Každý máme potěšení z něčeho jiného. Pro mě je to příležitost sdílení v setkávání v jedinečné atmosféře. Vy se radujte z toho, co nabíjí vás.
Spousty malých světýlek se spojí v jedno velké, obrovské a tmu
porazí.
Komentáře
Okomentovat